Výročí a Janáček v NY

Výročí pádu Berlínské zdi zde v Americe bylo připomenuto i uvedením Janáčkovy opery From The House of The Dead na jevišti Metropolitní opery (Met) v původním českém znění a v hlavní roli se Štefanem Margitou. Vidět českého Janáčka v Metu bylo také jedním z hlavních motivů pro naši cestu do NY v posledním listopadovém týdnu 2009.

Vyjeli jsme v pondělí večer a plán jsme měli ambiciózní. Kromě Janáčka ještě ve středu Pucciniho Triptych (také v Metu) a dále výstavy a muzea. Na cestě zpět pak koncert Philadelphia Symphonic Orchestra ve Filadelfii a já v případě, že počasí bude milostivé, i následně jízdu po trati Savage 100 v okolí Newarku.

Plán vyšel skoro dokonale. Pucciniho Tryptich jednoaktových oper byl nádherný. Tradičně skvělá a bohatá jevištní výprava byla stejně tradičně doplněná skvělou hudbou a skvěle zazpívanými party všech zpěváků. Několik hodin uteklo jako voda, i Bára bez problému vše vydržela a všem se nám to moc líbilo. Kandinského souhrná životní výstava v Guggenheim Museum of Art (u příležitosti založení této organizace před 50-ti lety) byla dech beroucí a "organická" architektura vlastní budovy jenom podtrhovala tuto expozici.
Následující den - čtvrtek, Thanksgiving Day - bylo vše zavřeno a my jsme se v krásném podzimním počasí procházeli po Lower Manhattan. Přešli jsme také jeden z mostů mezi Manhattenem a Brooklynem (Williamsburg Bridge) a pohled na zapadajím sluncem ozářený Manhatten či na Brooklyn Bridge se sluncem zapadajícím pod něj patří mezi ty skoro nezapomenutelné. Měli jsme i tradiční slavnostní oběd (krůta, sladké brambory, nádivka) v ryze americkém baru a jako dezert (tenokrát v China Townu) i zmrzlinu dělanou z práškového zeleného čaje a chlazený mléčný nápoj míchaný z podobných ingrediencí. Oboje bez jakéhokoliv přehánění naprosto božské.
Následující den jsme strávili ve Whitney Museum, v jeho stálých expozicích a na výstavě George O'Keeffe. Oboje mimořádné.
Po celou dobu pobytu zde jsme spali v hotelu na břehu Hudsonu v New Jersey s krásným výhledem na NY. Na Manhattan jsme jezdili buď přívozem či autobusem skrz Lincolnův tunel.
(http://picasaweb.google.com/jhlach/NewYork112009#).

V pátek, pozdě odpoledne, jsme vyrazili do Phily. Koncert byl vynikající ("pražan" Mozart a skoro krajan Bruckner), ale snad jestě větší dojem na nás udělalo prostředí. Nový komplex zahrnující koncertní sál s úžasnou akustikou a divadlo. Obrovská prosklená hala, do které jsou vestavěny tyto dva výše zmíněné objekty a mezi nimi krytý prostor pro setkávání lidí.
(http://picasaweb.google.com/jhlach/Philadephia112009?authkey=Gv1sRgCJC8nP6Lp9yE-gE#)

V sobotu, hned po snídani, jsme přejeli ke známým do Newarku. Já se převlékl do pracovního, složil kolo a vyrazil na trať. Teplota pod 50 st. F, silný a studený čelní vítr. Náročná, kopcovitá trať v moc hezké krajině, kde žijí převážně Amiši, jinak také naši krajané z bývalých moravských Sudet. Jezdí v bryčkách, orají koňmi a někteří nemají ani elektřinu. I přes psí zimu krásný 50-ti mílový výlet.
(http://picasaweb.google.com/jhlach/Savage11282009#)

Cesta zpět byla trochu delší, než jsme plánovali. Provoz na silnicích během těchto prázdnin je vůbec největší v celém roce. A to je také důvod, proč jsem zatím nepsal o Janáčkovi. Podobný provoz byl mezi Washingtonem, D.C. a New Yorkem i při cestě tam a my jsme mohli poslouchat "naše" představení pouze v přímém přenosu na satelitním radiu a za popojíždění v dopravní zácpě. Do NY jsme přijeli dávno po jeho skončení. Můžeme tedy pouze potvrdit, že herci zpívali opravdu česky a na konci byl velký aplaus. Štefan Margita zatím asi nepatří mezi příliš známé hvězdy místního operního nebe, komentáror si pořád pletl jeho jméno, ale zpíval krásně (tedy Štefan, pochopitelně).

I když jsme Janáčka slyšeli pouze z reproduktorů v autě, samotný fakt uvedení jeho opery v původním českém nastudování na půdě Metu a navíc jako připomenutí konce studené války, je pro mne důkazem, že v našem světě se opravdu cosi změnilo. Bylo to také poprvé, co jsme slyšeli češtinu na veřejném kanálu komerčního vysílání. A byli jsme na to opravdu pyšni.