Konecne oslava

Prichod noveho roku se slusi oslavit. Cim je kdo dospelejsi, bohatsi (na jakykoliv zpusob) a svetactejsi, tim vice rozumi potrebe oslavit konec stareho a prichod noveho roku zpusobem, ktery tomuto casovemu bodu da punc vyjimecnosti.

Rano na Silvestra jsme se probudili ve stejnem hotelu v Torontu, kde pry pred lety spal i Hemmingway. Od vtirave myslenky nalozit se svym zivotem, jak s nim kdysi (bezpochyby po prozite noci v tomto chic hotelu) nalozil on, mne zachranilo pouze to, ze nevlastnim strelnou zbran. Spasna myslenka zkratit zde pobyt o planovane dve dalsi noci mi vratila alespon cast v noci ztraceneho dusevniho zdravi. Tim se stalo, ze jsme se ocitli v dobe ceske pulnoci pred Niagarskymi vodopady klepajic se zimou v mlznem oparu z vodopadu vychazejicim. Hral nas vsak pocit, ze zacina Silvestr, ktery stoji za to zit.

Po dalsich nekolika stech kilometrech jsme skoncili v hotelu, ktery se zdal pozitivne odlisny od toho, ze ktereho jsme prave prchali. Dobra cena, pekny pokoj, mila recepcni, to vse ve mne vyvolalo potrebu dokoncit oslavu Silvestra ve velkem stylu. Zajeli jsme tedy k nejblizsi pumpe a koupili suroviny k pulnocni oslave. Spici Barunku jsme prenesli do postele a sami se odebrali do koupelny pokoje. Napustili jsme si vanu plnou horke vody a otevreli Wine Cooler, jak bylo napsano na vignete lahve. Zaver byl velmi pohodlne sroubovaci a napoj z papirovych kelimku chutnal kouzelne. Petre pry pripominal chut babicciny rybizove stavy, ale ja jsem v nem dobre citil Merlota, jak bylo na vignete take napsano. Zizen byla velika a zakratko (nikoliv obrazne, ale doslova) byla lahev vypita. Omamny pocit spojeny s konzumaci alkoholu se vsak nedostavoval. Po kratkem hledani jsme objevili na vignete dalsi informaci, ze napoj obsahuje obsahovych 6% alkoholu. Nase, drive tak oblibena sedmicka jich mela, jak jinak, poctivych 7%. Mezitim jsme jiz take snedli jednohubky (grahamove tycky z pytliku) a tak nezbyvalo, nez jit spat. To jsme vsak netusili, ze oslava teprve zacina.

Po kratkem spanku se rozezvucela poplachova sirena, presne v case na pulnocni polibeni. Dotazem v recepci jsme se dozvedeli, ze firefighters jsou jiz na ceste a my mame evakuovat nas pokoj. To jsem odmitl vzhledem k velmi nizke venkovni teplote a poloze naseho pokoje. Byl v prizemi a predpokladany seskok do rozvinute plachty se nezdal tedy byt nadprilis nebezpecny. Navic chybela jakakoliv stopa po kouri, natoz ohni. Za kratko byli zachranci skutecne na miste, avsak trvalo jim jeste nekolik minut, nez se dostali do pokoje v druhem patre, kde nekdo oslavil prichazejici 2008 kontrolou jejich pripravenosti. Jakkoliv jsme byli rozespali, nezdalo se nam to nestylove.

Nazor jsme si trochu poopravili, kdyz se stejna udalost opakovala o dve hodiny pozdeji.

Po seste hodine rano nas pak navracejici se hoste z jinych silvestrovskych oslav neadresne ale o to rozhodneji vzbudili a my mohli zacit svou cestu zpet na Floridu opravdu na cas.

Nedbalemu ctenari by se mohlo zdat, ze si stezuji. Opak je vsak pravdou. Vzdyt kolik lidi na svete na Silvestra spi ve dvou ruznych hotelech (navic ve dvou ruznych zemich) a mezitim vidi Niagara Falls (a ze temne huci ...). A prichod noveho roku jsem bdely privital take znovu asi po patnacti letech a navic doufam, ze timto Silvestrem se definitivne zaradim mezi ty dospele svetacke slavitele bohate svymi schopnostmi slavit na povel. Pristi rok k tomu zkusim i novorocni predsevzeti.