Neni koure bez ohne (s vyjimkou Smoky Mountains)

V nedeli jsme se vratili, celi zkoureni, z naseho vyletu do Smoky Mountains. Zacal velkym problemem. Porouchala se nam A/C. Ja to povazoval za pozehnani, Petra za ranu osudu. V kazdem pripade oprava stala vice, jak prumerna mesicni mzda v CR, a to byl pouze ucet za praci, dily byly v zaruce. Sotva jsme se vsak zacali samym stestim a zimou opet trast, museli jsme opravare volat znovu. Mala leakage znamenala, ze misto v sobotu rano jsme vyjeli az v poledne. Snaha dohnat casovou ztratu znamenala v South Caroline muj prvni speed ticket - zmerenych 83 mil/hod., kde byl 70 mil/hod. limit, se rovnalo 128 USD neplanovaneho prijmu do SC rozpoctu. Pro zbytek tripu vsak uz mame pouze same superlativy.

Diky nasi casove ztrate jsme neplanovane zastavili na noc jeste pred Smoky Mountains. Znacka nas dovedla do krasneho kampu ve Flat Rock, predhuri Smoky Mountains. Nakonec jsme zde stravili noci dve, Bara se naucila jezdit na kajaku i kanoi na prilehlem jezere a ja vykonal 18 mil. hike po mistnich kopcich vysky nasich Krkonos. I kopce byly podobne a vubec Krkonose velmi pripominaly. Avsak z obdobi pred prumyslovou revoluci. Byly totiz cele prekrasne zalesnene.

Cestou do Smoky Montains jsme se zastavili jeste v Little Rock, coz je takovy zvlastni prirodni utvar - vyvrelina nad udolim. Vylezt tam vsak nejde, musis jet autem a to nam nepripadalo tak sexy. Pod nim je mestecko stejneho jmena - takovy americky Spind. Cesta prochazela znamou ovocnarskou oblasti a cider (jablecny most), ktery jsme si zde koupili, byl snad nejlepsi, jaky jsme kdy pili.

Smoky mountains na nas udelaly dojem hned od zacatku. Narodni park nadmorske vysky slovenskych Tater, ale s mnohonasobne vetsi plochou, je opravdu nadhernym kouskem skoro panenske prirody. Kemp v krasnem prostredi pod vysokymi stromy a s horskou rekou kousek za stanem a navic, jako bonus, skoro prazdny. A hned prvni den jsem tam skoro zahynul. Ma mapa nemela vrstevnice a ja si vybral trial neco malo pres 20 mil. To by nebylo tak moc, ale koncil vystupem na nejvyssi horu Smoky Mountains Clingmans Dome se zaverecnym prevysenim cca 1200 m. Aby na me holky nemusely dlouho cekat, beham. Protoze beham, nemohu toho prilis nest. Na cely hike jsem si vzal pouze malou vodu a cerealni tycinku. Prvni polovinu jsem ubehl za chvilku. Cele hory jsou zalesnene a chozeni po nic (ci behani) je jeden velky a krasny uzas. Druha polovina bylo stoupani a ja presel do rychle chuze. Ve trictvrtine cesty jsem vsak dostal krec (cely den bylo horko pres 80 st. F) a musel doplnit tekutiny a snist tycinku. Normalne vubec nezastavuji a neodpocivam. Posledni hodinu jsem vsak vyprahly a hladovy musel kratce zastavit dokonce trikrat a kdyz jsem konecne dorazil na misto naseho setkani, byl jsem docela rad. Za celou dobu meho hikovani jsme nepotkal zivacka.

Dalsi dva dny mne Bara uz samotneho nepustila. Spolu jsme udelali dva hike - 10 a 12 mil. Bara slapala a polobezela, ze jsem se nestacil divit. Vsechny jsme predbihali (vystup na Mt. Le Conte za dve hodiny misto pruvodcem planovanych 6-8 hod.) a obe tury byly nadherne. Vylezli jsme dve vysoke hory a ... potkali medveda. Zde je vsak nutne nejprve neco vysvetlit.

Smoky Mountains jsou mistem, kde je nejvetsi hustota medvedu na ctverecni mili na svete. Pokud spite v parku, nesmite mit jidlo u sebe a to ani v shelters, ktere slouzi turistum k prespani. Jidlo musi byt zaveseno nad zemi, aby na nej medved nedosahl, a jeste toto misto musi byt v dostatecne vzdalenosti za srubem. Vsude take visi pravidla, jak se chovat pri styku s medvedem (hlavne se k nemu neotacet zady).

Pri nasich turach s Barunkou Petra zajistovala nas ustup. To spocivalo v tom, ze se autem premistila do mist naseho navratu a sla nam i kratkou vzdalenost naproti. Kdyz jsme ji potkali pri navratu z prvni tury, byla viditelne otresena a vyzbrojena poradnou sukovici. Trochu nesrozumitelne vysvetlovala, ze citila medveda a videla jeho cerstvou stopu. To jsme se nasmali, panecku. Cestou zpatky jsme zertovali az do chvile, kdy jsme videli onu stopu. Trochu jiz okorala, ale evidentne porad velka tlapota i s drapy. Par metru od tohoto mista jsme ho videli. Na deset metru. Krasne velke cerne zvire, ktere jsme vyrusili, a ktere se nastesti spasilo utekem smerem od nas (behaji pry rychlosi 30 mil/hod.). Tim nase seznamovani neskoncilo. Jiz vyzbrojeni kameny jsme ho za par okamzoku znovu potkali a tentokrat to bylo jeste desivejsi. Petra rika, ze nas chtel zastrasit, a ja uz ji to skoro i verim, nebot se spustil z vysokeho srazu trciciho nad nami a pretal nam nasi cestu znovu cca 10 m pred nami. Impozantni, opravdu. Bojim jeste ted.

Krome prirody jsme zde navstivili i tri musea - Cherokee Museum a dve musea v pleneru - Farm a Turbine Mill. Vsechny byly hrozne zajimave a to indianske i smutne.

Cestou zpet jsme se zastavili v Chattanooga, coz je moc hezke mensi mesto, kterym proteka reka Tennessee a kde vybudovali prekrasny Art District s vyjimecnym Hunter Museum of Art. Krome stalych sbirek zde byla i vystava Grandma Moses, coz je self-educated malirka, matka 10 deti, ktera zacala svou tvorbu ve svych 76 letech a byla velmi plodna az do jeji smrti ve 102 letech. Stala se slavnou za sveho zivota a je znama po celem svete. Mela vystavy i v mnoha mestech Evropy a stala se jednim z kulturnich vyslancu Ameriky. Stylem blizka Ladovi, ale bohuzel musit rici, ze umelecky je ona mnohem lepsi.

Dalsi zastavkou byla Atlanta. Zde jsme spali, zcala vyjimecne behem tohoto vyletu, v hotelu. Atlanta je urcite moc zajimave mesto. Petre se i moc libilo. Zde jsme byli v Martin Luther King Memorialu (inspirativni a impresivni), v Jim Carter Center and Library (krasne, jak si vazi svych presidentu) a ja v High Museum of Art a holky v Natural Museum. High Museum je uzasny archtektonicky komplex budov s prumernymi sbirkami a nadhernymi vystavami. Videl jsem zde jiz nekolikatou vystavu Anny Leibovitz a tato byla suverenne nejlepsi. Holky videly vystavu hadu a jesteru (jesterek). Zivych.

Cestou zpet po I-75 jsme na hranicich statu Florida a Georgia projizdeli mistem obrovskeho prirodniho pozaru. Horelo a hori nekolik tisic ctverecnim mil porostu. Obrovske sucho a blesk zpusobily tuto prirodni udalost, ale nikoliv tragedii. Vzhledem k tomu, ze oblast je pouze ridce osidla, nebyly fakticke materialni skody velike a sama priroda si se vsim sama nejlepe poradi. Avsak jizda desitky mil se zapnutou vnitrni cirkulaci vzduchu a kourmem, kterym slunce nepronikne, neni zazitkem z nejprijemnejsich. Takove smoky flats.

Na uplnem konci nasi cesty jsme se zastavili v Orlandu a ja byl na vystave Our Bodies. Podobna jako je ted v Praze a kterou holky videly pred rokem v Tampe. Nadherna, edukativni. Ty kecy o moralce jsou typicke ceske sracky, doporucuji videt.

Takovy byl tedy nas vylet do Smoky Mountains. Chceme se tam vratit.

Dalsi fota na http://picasaweb.google.com/jhlach.