Trip, cast 1 - Z VB do DC

Nase cesta misty, kde se odehravaly historicke udalosti dulezite pro tvar dnesni Ameriky, a na ktere nam byl pruvodcem Sir Winston Churchill a jeho skvela kniha The Great Republic, zacala na I-95.
Tato Interstate Highway prochazi napric vychodnimi staty USA a je nejkratsi a nejrychlejsi cestou do Washington, D.C. Z domu to na ni mame 11 mil. Vetsinou triprouda dalnice s rychlostnim limitem obvykle 70 mil/hod. To v praxi znamena, ze se vsechna auta (vcetne really big trucks) riti o tolerovanych 10 mil rychleji a v podstate se nepredjizdi. Cestovani po ni neni zdaleka tak unavne jako u nas, ci obecne v Evrope. Z casti diky kvalite a prehlednosti dalnice s minimem zatacek, ale zejmena diky ohleduplnosti vsech ridicu a jejich respektovani dopravnich predpisu. Bezne je mozne dosahnout prumeru 73 az 75 mil/hod i na dlouhych usecich.

Nas cil vsak nebyl pouze W.D.C. a tak za Savannah jsme z I-95 odbocili na Charleston, jeden z dulezitych pristavu Confederace a mesto povestne svym stylem a krasou. Styl byl pro mnohe take jednim z "filosofickych" motivu Civil War. Jih videl Sever jako pouhy, ikdyz vykonny, stroj na vydelavani penez. Idea obcanske rovnosti, nutna pro rozvoj Severu, byla naopak v prikrem rozporu s zivotnim stylem Jihu. Situace dobre znama nam vsem z Evropy. Nevolnici ci otroci a slechta ci plantaznici versus principy a potreby tzv. prumyslove revoluce. Evropa tuto situaci resila diky sve statni roztristenosti po staleti. Zde v Americe to zabralo ctyri roky -1861 az 1865 - a na konci vznikl novy, moderni a celistvy stat, ktere se Evropa (ze stejnych elementarnich ekonomickych duvodu, kdysi tak opovrhovanych) pokousi instalovat az dnes, o stopadesat let pozdeji.

Popis dalsich nasich zastavek pak pokracuje ve vice ci mene chronologickem sledu.
Plantaze jsou dnes stejnou turistickou atrakci jako nase zamky. Tato Ortonova je blizko Cape Fear, ktery hlida vjezd do reky stejneho jmena.
Konfiskace, znarodnovani ci restituce jsou vsak zde neznamymi pojmy na rozdil od terminu jako default, forced sell nebo foreclosure.

Wilmington byl dalsim z vyznamnych pristavu Jihu (spolu s Charlestonem a Norfolkem). Byl postaven v sirokem usti reky Cape Fear River. Zde zacalo Cornewalisovo tazeni v 1780 ve War of Independence. Cilem tohoto tazeni bylo potlaceni americke snahy o vyhlaseni nezavislosti a opetne podrizeni zamorske kolonie krali. Ohromna anglicka armada i s nemeckymi oddily pochodovala uzemim NC a VA, aby se u mesta Yorktown, Chesapeake Bay, utkala se spojenymi americkymi vojsky pod vedenim Lafayette, Washingtona a Rochambeau. Cornewalis si toto misto vybral, nebot umoznovalo zasobovani a posilovani lodstvem a i pripadne odsun stejnym zpusobem. Francouzske lodstvo vsak provedlo dokonalou blokadu americkeho pobrezi, vybrane misto se stalo pasti bez moznosti zasobovani a Cornewalisova armada, vycerpana dlouhym bojem, se 17. 10. 1781 vzdala. Skoncila tak nejvetsi a rozhodujici bitva War of Idependence.

Petersburg byl mistem dalsi vyznamne bitvy americke historie, tentokrat ve valce Severu proti Jihu. Vysledkem teto krvave bratrovrazedne reze vedene zacatkem dubna 1865 byla evakuace Richmondu vladou Confederace, ktera predchazela ve stejnem roce uplne kapitulaci Jihu.

Norfolk je i dnes znamym a velmi dulezitym pristavem vychodniho pobrezi. Je v nem take velitelstvi oblasti Antlantic americke Navy a je sidlem rozsahle vojenske namorni baze. Byl take mistem jedne ze zastavek zavodu solo jachet okolo sveta, VELUX 5 Oceans, a my jsme v jeho pristavu prave zastihli tri vedouci lode (http://www.velux5oceans.com/page/Home/0,,12345,00.html).

Do W.D.C. planovali prijet ze severovychodu.

Cesta z Norfolku do vychodni Virginie a Marylandu vedla napric Chesapeake Bay stavbou, ktera zacala zacatkem sedesatych let za presidenta Kennedyho. Most-tunel , dlouhy od pobrezi k pobrezi skoro 18 mil, nejen zrychlil a zpristupnil cele oblasti, ale take zmenil zivoty mnoha lidi. Drive huste osidlena a prosperujici vychodni Virginie je dnes plna opustenych domu a docela nepodobna kvetouci Americe, jak ji zname odjinud. Jednim z duvodu je urcite snizena moznost rybolovu v Chesapeake Bay vinou spatne kvality vody. Blizkost oblasti, ktere maji mnohem dynamictejsi vyvoj, pak zrejme dokonala dilo na prvni pohled evidentni "zkazy".

Posledni zastavkou pred DC bylo Annapolis. Cesta do nej vedla opet pres ambiciozni most spojujici vychodni a zapadni pobrezi Chesapeake Bay. Samotne mesto je take jednim z mezniku americke historie. Bylo kratkou dobu i sidlem Kongresu Spojenych statu. Sidli v nem take prestizni Navy Academy. Vzhledem pripomina stary anglicky pristav a je docela pretty.

Behem cele prvni etapy nasi cesty nebyla nikde zadna vyluka ci omezeni dopravy a kvalita vsech cest byla AAA (ani zadne koleje, pripominam jeste jednou, od mnozstvi really heavy trucks). Snad bude i v Ceske republice (a v mnoha zemich Evropy ci obecne v EU) nekdy nekdo take tak osviceny, jako byl president Eisenhower, a zacne menit i evropske komunikace k lepsimu. A snad to nebude trvat tak dlouho, jako trvalo ustaveni EU. A mozna se treba nekdy dockame i jednotneho evropskeho komunikacniho jazyka.